Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o radu. Zkouším se synem BKM od jeho cca 2 měsíců, teď mu jsou 4 měsíce. Stolici se nám daří "chytat" většinou bez problémů, tu krásně signalizuje. Čůrání ale vůbec nepoznám (je schopný u toho plakat, smát se, hrát si, cokoli...), takže se snažím časovat. Moc se nám nedaří, spíš vůbec. Asi mám špatnou intuici. Aby byla plenka suchá, tak to znamená vysazovat nad nočník tak jednou za 15 minut, což mi přijde strašně často, nedělali bychom vlastně nic jiného a taky se mi zdá, že bych ho tím spíš trápila, nesnáší oblékání - i když se snažím dávat jen dupačky, které se rychle rozepnou apod. Navíc často se stává, že i po tak krátkém intervalu najdu plenku už mokrou, a nebo naopak vysazuju, vysazuju a syn se vyčůrá třeba až po hodině. Jak často takto malé děti potřebují na záchod? Jak byste mi doporučila, že mám pokračovat? Předem moc děkuji, že se mám kde zeptat!

Dobrý den,
ráda bych Vás požádala o radu, je nám už třicetsedm měsíců a chtěla bych naši dceru naučit pravidelně chodit na nočník nebo na záchod, ale nedaří se mi to. Neznám přesně důvod proč sama od sebe nechce chodit jak na nočník tak na záchod. Zkoušíme to už dlouho, do ničeho jsem ji nechtěla nutit ,ale ani to nepomáhá. Z historie:Na nočník mi začala chodit už v roce na dovolené v Řecku, vždy se vyčůrala. Pak ji začaly problémy s močovími cestami a to byl krok zpět k plenkám. Z toho jde na hrnec sama po výzvě, z toho sama řekne a z toho ji donutím jen s kravalem a slzami. Koupila jsem ji i učící kalhotky, ale ona se vyčůrá, obléknu ji a ona se postaví a počůrá. Pak příjde teprve říci "čůrat". Vážně nevím kde dělám chybu, co změnit. Od 1.1.2011 jde do školky, ale musí být bez plen.Co mám dělat? Nevíte radu jak ji mám nenásilně naučit bez plen?

Mila pani Emo,
v tomto veku uz se nejedna o bkm, ale o klasicke uceni na nocnik, a na to je je potreba hodne trpelivosti a psychologie, zvlaste, pokud mate casovy stres.
Pokud se mala do skolky tesi, bude to jednodussi. Uz je "velka": zkuste prenechat zodpovednost za curani do nocniku na ni. Vi, kam se chodi, urcite uz se umi sama svlect, pokud ne, zjednoduste oblekani (alespon doma).
Podobne se choval muj syn. Vadilo mu, ze na nej moc dohlizim a kontroluju. Kdyz se naucil sundat si treninkove kalhotky a teplacky, bylo po nehodach.
Preju vam dostatek shovivave trpelivosti a kreativity.
bora

Dobrý den, Petro, nepročetla jsem všechny dotazy, takže tu už možná po několikáté opakuji podobnou otázku. s bezplenkováním jsme začali s Adamem už v šestinedělí. hned se chytl a a oba nás to bavilo..často jsem ho nechávala na volno jen s návleky, i když plínky jsme během dne i noci používali (někdy docela dlouho suchou jen jako pojistku). zlom přišel kolem půl roku. v té době se začal taky hodně často s křikem budit v noci (spí s námi a do 11 měsíců jsem ho kojila, jak potřeboval). měla jsem pocit, že se ode mně trochu odpoutává, začal se víc pohybovat, lézt, objevovat svět..a v noci si kompenzoval potřebu být se mnou u prsu. dneska je mu 14 měsíců, spí klidně (kvůli těhotenství jsme přestali kojit v 11 m a jí bez problémů). nicméně o bkm nemůže být ani řeč. měl období, kdy se třeba vyčůral alespoň venku na vzduchu, nebo po ránu a večer se do misky pořádně vykakal. teď ale ječí, jakmile ho vezmu do náručí, mrská se, takže ho hned nechám, z nočníku utíká, tam vůbec být nechce a nejraději čůrá a kaká po koberci nebo podlaze (to trvá už několik měsíců). to mi nevadí, lezu za ním a uklízím to, ale připadá mi, že to dělá s takovým zalíbením a veškeré moje usměrňovací snahy ho otravují. balení do plenek nesnáší - i když mu vysvětluji, že bych ho ráda nechala nahatého, kdyby se vykakal do nočníku nebo do misky, ale takhle ho prostě někdy zabalit musím. Adam je hodně aktivní a bystrý, ale tohle nám úplně zamrzlo. nevím, jestli jsem mu tím nezpůsobila blok - v době, kdy už se někteří jeho kamarádi krásně vykakají i vyčůrají do nočníku a bkm předtím nikdy nedělali. slyšela jste o něčem podobném - že by bmk v prvním roce mohla zablokovat přechod na nočník? jakou můžu dělat chybu? s Adamem jsme nikdy nepoužívali signál, bylo to na časování. jak bych mu v tomhle věku mohla vyjít vstříc? prozatím jsem to přestala řešit a plně plínkujem nebo vytíráme podlahu:) díky moc za odpověď

Bára

Báro omlouvám se za dloooouhý výpadek. Vy už jste pravděpodobně svou situaci vyřešili (tedy doufám v to, že už vám asi nejsem nic platná). Protože však toto může být zajímavé i pro ostatní maminky, ve zkratce odpovím. Někdy je pro dítě zajímavější ostatní svět než nočník a tudíž vy ho nočníkem zdržujete, protože on už to dávno zná a umí a teď má na práci důležitější věci. Pokud je to ale dítě, které BKM zná a umí, je třeba mu jednak maximálně usnadnit to, aby mohlo na nočník chodit samo, protože je nežádoucí Vaše pomoc a jednak poměrně důrazně začít vytyčovat hranici, že na podlahu se nečůrá/nekaká. Samozřejmě dítě nemlátit ani nehodnotit jeho osobu, nicméně důrazně vysvětlit. V našich podmínkách je bohužel ztížená situace pro děti v tom, že potřebují pomoc dospělého a nedokáží se sami svléknout. V tom může pomoci i vybrání znaku pro vykonání potřeby, kterým Vám to dítě snadno oznámí, pokud ještě nemluví.

Dobrý den Petro,
narazila jsem v některém z předchozích příspěvků na to, jak jste asi v 1,5 roce přešla na kojení ráno a večer. Moc ráda bych se Vás zeptala na nějaké podrobnosti nebo si přečetla Váš názor.
U nás je situace taková, že Klára byla téměř výhradně kojena do 1 roku, i když snaha o příkrmy byla "podle příruček" od 6 měsíců, přiznám se že hlavně pod tlakem manžela. Kašovitou stravu ale vzásadě odmítala a víc jíst začala až s prvními zoubky a větší koordinací lžičky v ruce. Do 18 měsíců bylo ale kojení pořád hodně, často se budila i v noci, a některé dny nebo při nemoci byla vlastně zase jen kojená. Znak pro mlíčko byl snad první, který zvládla, a vždycky se prsu dost vehementně a taky dost nepříjemně dožadovala. Až tak, že mi to začalo být nepříjemné a prostě jsem přestala mít skoro chuť jí dávat, když si "neumí hezky říct". Popravdě někdy jsem měla (a mám) už docela zlost.
V 18 měsících jsem se rozhodla opravdu pro radikální změnu - ráno a večer. Po několika dnech velkého boje, kdy se stále opakovaly plačtivé scény a moje tvrzení, že "mlíčko až večer (ráno)", tak to relativně přijala a dokonce se i mnohem zlepšil náš noční spánek.
Teď je situace taková, že na konci května (bude jí 23 měsíců) jedu na pracovní cestu na 4 dny do zahraničí, a tím kojení asi definitivně padne. Samozřejmě, jsou i cesty, aby to tak nebylo, ale já mám problém v tom, že do něj vlastně nemám sama chuť. Zároveň si to samozřejmě vyčítám, protože vidím, jak moc o něj Klára stojí. Na druhou stranu je to jen když mě vidí, dokáže být celý den s babičkou a po mlíčku ani nevzdychne. Nemám jinou než vlastní zkušenost a žádné možnosti srovnat s nikým z okolí, znám nebo čtu jen o ženách, co je pro ně kojení skoro droga a užívají si to, u mne to tak prostě cca od roku dítěte není, což trápí zároveň mě i Kláru. Ráda si přečtu Váš názor nebo názor někoho jiného s podobnou zkušeností.
Jana

Přeji pěkný večer všem,
děkuji Janě za článek, který přesně vystihuje naší situaci. Do puntíku. My jsme tedy teď ve fázi, kdy bude malé 18 měsíců a stále jí kojím. Přes den i v noci. Ráda bych už také noční kojení omezila, protože mi trochu přijde, že to dělá mezi mnou a dcerou dusno. Nejsem si ale jistá, zda přikročit k nějakému radikálnějšímu kroku - třeba přestat prostě v noci přestat kojit, nerada bych ji nějak ublížila. Klidně bych kojila i v noci dál kdybych věděla, že to malou prostě časem přestane bavit. Další problém vidím v tom, že je malá taková hubenďa. Přes den už docela jí, ale bojím se, zda nemá v noci opravdu hlad. Moc se těším na radu od Petry. Všechny vás zdravím a přeji málo nejistoty. Zuzana

K tomu nočnímu kojení musím říct, že podle mého názoru dítě fakt hlad ani žízeň nemá, to třeba až někdy k ránu. Ale prostě když nemá správně naučené usínání, tak prso je pro něj ten nejsnazší způsob, jak se zase uspat, když se v noci probere. Takže odstranit noční kojení jsme zvládli až po tom, co jsme zvládli samostatné usínání (tedy usínání bez prsa v puse).

Dobrý večer,
nemyslím si, že se dítě v noci budí a chce prso, protože by mělo hlad nebo žízeň, nebo proto, že by neumělo "správně" usínat. Myslím si, že jednoduše potřebuje být s mámou. Mám dcerku, která má dnes 2,5 roku. Když měla 15měsíců, měla jsem podobný problém, jaký je zde opakovaně popisován - kojení ve dne v noci, 10x za den, 10x za noc, zkrátka pořád..Byla jsem z toho už pěkně nejen fyzicky, ale i psychicky vyřízená a kojení už pro mne zdaleka nebylo tak příjemnou záležitostí jako dřív. Také jsem chtěla druhé dítě. A tak jsem se jednoho dne, resp. noc rozhodla, že už dcerce prso nedám. Když za námi jako obvykle v noci přišla do ložnice a chtěla prso, nedala jsem jí ho a jednoduše jí vysvětlila, že teď prso nebude, protože maminku to moc bolí. Místo prsa jsem jí nabízela láhev s umělým mlékem, kterou samozřejmě nechtěla a dožadovala se prsa..Vzala jsem si ji na břicho, hladila ji a opakovala mnohokrát, že ji mám moc ráda, ale že prso jí dát nemůžu, že mě to moc bolí, dokud neusnula. Druhou noc už jen poplakávala a třetí si vzala láhev, vypila mléko a usnula. V té době jsem ji přes den kojila už jen 3-4xdenně a na tento stav jsme přešli podobným způsobem. Do dvou měsíců jsem otěhotněla a přeastala kojit úplně již zcela bez problémů. Sama jsem byla překvapena, jak to odstavování šlo nakonec hladce - bez zbytečného pláče a křiku nebo násilného odloučení. Naše děti jsou velmi vnímavé a chápavé, jen my o tom nevíme..Je potřeba s nimi komunikovat ve všech rovinách - alespoň to je moje zkušenost a pro Vás možná inspirace:-)

Dobrý den,
tak já asi budu úplně jaksi možná mimo.
Malý má 26 měsíců a moc závidím paní, co kojí a má hubeného prcka. Náš má 94 cm a 2,5 kg. A to moc nejí, je dost na mlíčku.
Ale to byla jen vsuvka.
Andreo, u nás pediatra také nutila od 6 m příkrmy, tak jsem povídala, jak papáme to a ono a byl klid. A koukala, jak malý přibírá a to je do roka jen kojený. V roce měl 14,70 kg.
Jinak ohledně kojení ublinkávání a vůbec bezva lidičky a témata najde te tady.
www.slepicarna.cz
Sem tu a tam nakouknu, protože malý je tvoreček aktivní a nestíhám.