Dobrý den, moc ráda bych si přečetla názory zkušenějších. Naši dcerku (13 měsíců) se snažíme vychovávat "kontinuálně". Nosíme v šátku, spíme ve společné posteli, bezplenkujeme od příchodu z porodnice. Myslím, že se nám docela daří, ale v poslední době, mám pocit, že iniciativa k chození na nočník je příliš na mě. Prostě vím, že Eliška potřebuje a jdeme na nočník a většinou úspěšně, ale signály (kromě mého tušení nebo časování, od dcerky moc nejsou). Byly doby, kdy si na mě vylezla, nebo kňourala a nyní nic.Začíná mluvit, na kojení nebo jídlo si řekne ham, když chce do šátku nebo nosítka ukáže na něj a nějak mám pocit, že jí to nočníkování moc nezajímá. Občas jí musím "uplácet" nebo zpestřit nočníkovovíní nějakou oblíbenou hračkou. Ráda bych znala nějaké nazory nebo rady, jak se lépe domluvit a pomoci dcerce, aby iniciativu převzala sama. Nebo je to ještě brzy? Nebo má zkrátka plno jiné práce a nemá čas se zdržovat:-))Moc děkuji za odpově'ď.Jitka

Dobrý den, Jitko,

může to být i tak, že jak se malá osamostatňuje, tak signály změnila až třeba na pouhý pohled a ten se skutečně špatně odchytává. :) Ale máte pravdu, že jí to stejně tak prostě už nemusí připadat zajímavé, protože má na starosti důležitější věci. Pro usnadnění komunikace a převzetí iniciativy zkuste naučit dcerku znak pro čůrání, v tomto věku by ho měla zvládnout hravě. Prostě vždy ukažte před čůráním znak a ona by to měla za chvilku zkoušet také. Ale to vaše "tušení" nebo časování jsou naprosto regulérní způsoby, jak bezplenkovou metodu provozovat, takže nezoufejte. Ještě byste mohla vyzkoušet zpestřit například tím, že už bude moci chodit třeba na záchod, protože už je velká a tam chodí dospělí. Nevím, co jste jinak myslela uplácením, ale pokud je to např. bonbon za vyčůrání, určitě víte, že je to cesta do pekel... :)
Petra

Pěkný den,
ráda bych se zeptala těch, co už mají zkušenosti se staršími bezplenkovými dětmi, jak řešit situaci. Kláře je 17 měsíců, bezplenkujeme asi od 3 měsíců s velmi střídavými úspěchy. Protože pracuju a Kláru hlídají často tatínek nebo babičky, tak se prostě v některých situacích raděj sahne po papírové pleně.
Poslední dobou jsme chodili na nočník s knížkou a vcelku to bylo úspěšné, často si Klára i vyloženě sama řekla "ee" nebo jsem vypozorovala něco v jejím chování a došly jsme si.
Teď ale na nočník vůbec nechce chodit, utíká před námi a nejlíp zaleze někam na postel, nebo pod stůl a tam se v zápětí vyčůrá.
V některých chvílích už mám opravdu velký vztek, mám pocit, že přesně ví, jen zkouší hranice. Ale možná si taky chce převzít víc iniciativy a neví úplně jak na to. Taky jí zřejmě rostou stoličky, což může hrát roli. Já si teď dávám týden volno, ale nevidím moc žádnou změnu k lepšímu. Každopádně je to teď hodně vyčerpávající a moc si nevím rady.
Díky za názory,
Jana

Dobrý den, Jano,

sama jste dobře odhadla, že malé možná rostou stoličky, což může bojkot způsobovat. Ale schválně nadhodím pár dalších možností, které by mohly problém odstranit... Jednak podle konceptu kontinua už je takto starému dítěti, které koná potřebu jinam než by mělo, poměrně ostře vysvětleno, že takto tedy ne. Nemyslím teď shazování, urážení a podobné věci, ale ostře vysvětlit kam ne a kam ano. Další může například problém se svlékáním. Umí se už malá sama svléknout? Protože se může stávat, že sice ví, že chce čůrat, ale nechce už vaši pomoc, protože už je přece velká. Pokud by to mohlo být ono, pomohly by například kalhotky s otevřeným rozkrokem (splitpants-rychloprdky) nebo návleky, aby se nemusela svlékat a mohla sama chodit na nočník bez vaší pomoci. Toto jsou nejběžnější důvody, pokud by nic z toho nezabralo, tak ještě napište nebo zavolejte, zkusíme probrat další možnosti...

Petra

Dobrý den, na přirozenost (nošení, spaní s rodiči, částečně i "bezplenkování" ) mne přivedla moje dcera , nyní 15 měs. Zajímalo by mne jaký je Váš názor jak hodně nosit dítě tak třeba od půl roku do dvou let... a jak moc mu dát prostoru pro volný pohyb?.. osobně nyní nošení už mám jen jako transportní záležitost nebo uspávání nebo když jí něco trápí...

Dobrý den, Světlo,

to je krásné, že jste se nechala dcerkou přivést k tomuto způsobu výchovy. Lepší než kdybyste to rozumem lámala přes koleno. Trpěly byste zbytečně obě.
Pokud jste nosila od malička, nedělala bych si vůbec starosti s tím, že je to teď transportní záležitost. Okolo půl roku už chtějí děti víc pátrat a tolik ten přímý kontakt nepotřebují. Ale obecně stále platí, řídit se podle toho, co vyhovuje dceři a co vyhovuje vám. Pokud vám to ani jedné nechybí, tak je to nejspíš v pořádku. :) Neexistují žádné limity, dítě dá vždy vědět, co potřebuje. :)

Dobry den, chtela bych si koupit par vychytavek na praktikovani BKM..mohla byste mi prosim poradit ohledne materialu? Co je lepsi vlna nebo flís? A jeste bych se chtela zeptat na rozdíl mezi moko midi deluxe a moko midi (flís nebo vlna). Predem moc dekuju za odpoved
Misa

Dobrý den, Míšo,

MokoMidi de Luxe mají okolo pasu pásek z buretového hedvábí, které je antibakteriální, proto by je spíše než vlnu doporučila například pro děti s citlivou kůžičkou, atopiky, apod.
MokoMidi mají pásek vlněný (nebo flísový). To je jediný rozdíl, žádný další není. Vlna a flís je rozhodující zejména tím, co je komu příjemnější na ruku. Některé maminky vlna kouše, takže jsme zavedli i flísovou variantu. Flís je silný, také voděodolný, jako vlna. Bonusem vlny je ovšem navíc to, že je to materiál čistě přírodní, takže víc prodyšný a při počůrání lanolin ve vlně neutralizuje moč, takže kalhotky stačí vyvětra a třeba 1x měsíčně jim dopřát lanolinovou kůru. Flís se oproti tomu musí častěji prát. Na druhou stranu, když se miminku podaří kalhotky pokakat, vlnu musíte vyprat v ruce, kdežto flís hodíte do pračky.
Na veletrhu For Babies jsme teď představovali nové svrchní kalhotky, které jsou bavlněné s polyuretanovým zátěrem, ale hlavně jsou hodně vylepšené, aby miminku držely oproti MokoMidi. Na internetu budou nafocené během tohoto týdne.

Ještě bych se chtěla zeptat, nedoporučila byste mi prosím nějakou literaturu o zdravé výživě? A co jíst při kojení? Předem moc děkuju za odpověď. Lenka

Lenko, myslím, že taková nejzákladnější kniha, která se mi mnohokrát osvědčila i v praxi včetně řešení různých problémů je Radost ze zdravých dětí od paní doktorky Strnadelové. Je založena na principech makrobiotiky, ale striktní makrobiotika to zdaleka není. :) Pokud byste měla i ohledně kojení další dotazy, neváhejte klidně volat. :)